Masáž ve vietnamském nevěstinci

Chtěla jsem vyzkoušet masáž ve Vietnamu. Nakonec jsem byla ráda, že jsem přežila ve zdraví. Místo masážního salónu mě čekal nevěstinec a masérka s vykukujícím spodním prádlem. Jaké překvapení!

Po několika dnech skalního lezení na ostrově Cat Ba jsem zatoužila po masáži namožených svalů. Sice mám ráda pořádnou masáž, která hraničí s bolestí, ale tohle bylo i na mě moc. Každopádně když na to vzpomínám, musím se smát.

Kolem šesté hodiny večerní se s kamarádkou vydáváme hlavní ulicí, kterou lemují palmy a  táhne se podél moře, hledat masážní salón. Možností je spousta, nás ale zaujme ten, který má nabídku včetně cen napsanou na tabuli před podnikem. Na devátou hodinu si objednáváme hodinovou masáž celého těla za pět dolarů.

Po večeři, už za tmy, směřujeme na místo. Cestou míjíme podnik, před kterým u pěti malých kulatých stolků sedí spoře oděné místní dívky čekající na zákazníky. Dojdeme na konec ulice a nechápeme, že jsme přešly. Velmi nás  překvapí, když zjistíme, že náš masérský salón je právě ten, před kterým sedí spoře oděné dívky a svítí nad ním červená lucerna. Bordelmamá s úplně bílým obličejem (u nás se prodávají samoopalovací krémy, tam bělící) sedící na recepci zavolá slečnu, která nás odvádí do pokoje. Úzkou uličkou vystoupáme do druhého patra zalitého tlumeným žlutým světlem. Náš pokoj tvoří pouze dvě postele a přepážka uprostřed, takže na sebe nevidíme, ale slyšíme se. Povlečení vypadá, že zažilo několik návštěvníků. Slečna ho pohladí, jako by se ho snažila narovnat a smete krátké vlasy. Pak to přijde. Nebo spíš přijdou. Ony. Dvě prostitutky v minisukních, tílkách, z kterých jim lezou podprsenky, drobounké a asi 160 cm vysoké díky dvaceticentimetrovým podpatkům. Mám smůlu, že si mě vybírá sadistka. Ta druhá je totiž klidná a kamarádku jen hladí. Má masáž začíná tím, že mi vší silou hněte záda, pak tvrdě tlačí na páteř, obratel po obratli, chodí po mně a téměř mě zašlapává do postele. Pak si mám lehnout na záda a ona si klekne za mou hlavu. "Co teď asi příjde?", říkám si. Náhle křup a než se stačím vzpamatovat, otočí mi hlavu i na druhou stranu, několikrát křup. "Bože, tohle nemůžu přežít!" Odfukuji a zadržuji výkřiky překvapení i bolesti. Něco přece vydržím, ne? Ale ona vypadá, že právě ty výkřiky chce slyšet. Kolikrát se totiž směje jako smyslů zbavená, hlavně, když ve mě křupe. Připomíná mi bláznivou Viktorku z Babičky. S obavami se ptám kamarádky, jak je na tom, ale ta je spokojená, prý jí slečna  jen hladí a je jemná. "Nepůjdeme zítra znovu?" No, to určitě, nejsem sebevrah. Po prokřupání páteře a všech končetin mě hladí na břiše a položí si mou ruku na stehno. Mám výhled na její bílé kalhotky. Hm. Takhle se cítí chlapi. Zblízka obdivuje mou barvu kůže a nechápe, jak se mi může líbit ta její. Po půl hodině říkají, že je konec - asi jsou zvyklé klienty po půl hodině vypakovat. My ale uhádáme dalších patnáct minut. Během nich už ale pouze smskuje, kontroluje čas, lochtá mě a strašně se baví tím, že před ní utíkám po celé posteli. Během toho všeho občas odvedle zaslechneme nějakého muže. Na závěr mi pomůže s oblékáním (že by další zvyk od pánských návštěv?) a na shledanou, odcupitá na těch svých červených lakovaných jehlách.

Jsem ráda za konec. Ale taky za zkušenost a nezapomenutelný zážitek. V bordelu se už asi neocitnu. Ale překvapivě mě druhý den nebolí vůbec nic, takže slečna asi věděla, co dělá :-)